Přípravnou sezónu jsme si okořenili běžeckým závodem (někdo tedy i několika, ale v Praze ve Hvězdě nás bylo plno). I sami pořadatelé se divili, cože se jim tak zvedl počet účastníků – nebylo čemu se divit – od nás tam bylo 20 dětí.
Od nejmenších….
přes střední…
až po ty větší….
Běhalo se po kategoriích – od 300 m ti nejmenší až po 9 km hlavní závod mužů. Chtělo to docela dost odvahy postavit se na start tohoto tradiční běžeckého závodu – vždyť kolem byli skoro samí atleti. Tedy kromě nás i pár lyžařů a veslařů, občas cyklista, ale jen ojediněle. My jediní jsme byli jako oddíl z úplně jiného sportu. Občas se atleti nestačili divit. Třeba na startu – přeci jen jsme z bruslí zvyklí na trošku ostřejší začátky, jak to ukázala Terka a Julka. Rozhodně se nedaly.
Dobře si mezi specialisty vedli naši mladí pánové Honza a Lukáš Přibíkovi, Prokop Stodola a Tomáš Bohumský. Jejich styl byl opravdu moc pěkný:
Ale podařilo se něco nevídaného: v kategorii kluků 14-15 let dokázal náš Šimon Pravda vypálit atletům rybník a získal bronzovou medaili. Kolem se všichni divili, kde se tenhle běžec tak najednou vzal, protože v tomhle věku už o sobě ti atleti většonou vědí. No bylo to něco jako Martina Sáblíková poprvé mezi cyklistkami.
Ve Hvězdě se ale neztratil (doopravdy ani duchem) nikdo. Naši „velcí“ sice už zabloudit mohli, protože je čekaly velké okruhy oborou, ale nástrahy bahnité cesty a bludných kořenů zvládkli výborně, a tak se Adam mohl v klidu v cíli usmívat.
A tak snad nikdo nelitoval, že přišel. Zkusit si něco jiného je prostě fajn, a může to být navíc úplně bez stresu. Někteří si po doběhu začali víc vážit svého sportu – protože při bruslení si jde aspoň občas odpočinout. U běhu to prostě nejde. A o to taky šlo – poznat své hranice.