Gross-Gerau největší závod na 300m dráze – Klub sportovního bruslení Modřany Praha

Letošní 36. ročník International Speedskating kriterium v Gross-Gerau se stal v hlavní kategorii kořistí Barta Swingse, který tu letos poprvé po ledové sezóně nastoupil do závodů na inline bruslích. Mezi ženami byla nejkomplexnější závodnicí Číňanka Guo Dan (vyhrála i v Geisingenu). V G-G padl rekord účastníků – na startu se objevilo 950 závodníků.

Počasí i přes nepříznivou předpověď nebylo velkou překážkou, pršelo jen v neděli dopoledne. Bohužel se musely rušit některé závody, takže se celý program ani neodjel. Ani to však na kráse tohoto závodu neubírá – viděli jsme tu mnohé účastníky zimních olympijských her v Soči, pro které to byly povětšinou první starty v in-line sezóně. Jmenujme především olympijského vítěze na sprinty Michel Muldera, stejně jako fenomenálního Barta Swingse nebo mezi ženami Francescu Lollobrigidu.

My jsme se letos do G-G. vydali se silnou sestavou 19 závodníků. Nejlépe se vedlo klukům z kategorie žáků A12 – Tomášovi Bohumskému – celkově 2. a Prokopu Stodolovi (3.). Smůlu měl ve stejné kategorii Kuba Holubec, který ale po nehezky vypadajícím pádu a odřeném obličeji nevzdal a jel dál a svým bojovným výkonem dosáhl v konkurenci 31 závodníků na 22. místo.

Umístění do desítky si přivezli i další naši: Lukáš Přibík (3.), Kačka Kainová a Miky Brzoň (4.), Andrea Lokvencová (5.), Honza Přibík (7.).

Na tak velkých závodech ale rozhodně nelze přehlížet i výkony těch, kteří třeba zrovna kvůli pádu nebo prostě kvůli ohromné konkurenci na top 10 nedosáhli. Nelze opominout osobní rekord Matěje Pravdy, kterému se konečně na 300 m podařilo překonat hranici 25 vteřin. Jeho rekord (a zcela určitě i český rekord) je tedy nyní 24,612, což už je čas vysoké kvality. I přesto s ním skončil na 16. místě (to jen pro představu, jaká konkurence tu byla). V této časovce padl i neoficiální světový rekord – Simon Albrecht – věkově ještě junior A, tu zajel na téže trati čas 23,299 a o půl vteřiny ujel všem ostatním.

Další náš senior – Matěj Krupka si zajel dobře např. bodovací závod – kde ve finále B dojel pro bod, dobrý závod jel i v rozjížďce na 500 m, kde s dvěma silnými Španěly, Číňanem a Italem bojoval až do cílové čáry o pozici v rozjížďce.

Junioři A

Jára Klícha a Šimon Pravda tu taky zabojovali. Jára se konečně na závodech „chytil“ a jeho výkon závod od závodu rostl. V časovce na 300 m byl ze všech českých juniorů A zde nejrychlejší (čas 26,424 a 28. místo), celkově skončil jen o místo za o rok starším Lukášem Veverou – naším bývalým členem (tomu se zde zase moc hezky podařil závod na 500 m, kde postoupil z rozjížďky). Šimon bohužel spadl hned ve sprintu na 500 m (na cílové pásce, kde všichni těsně vedle sebe dojížděli v telemarku), a to jeho výkon muselo v dalších závodech poznamenat.

Junioři a juniorka B

Jula Stodolová poprvé od pádu a otřesu mozku opět závodila, a závodila s chutí. Přestože tréninkový výpadek se na takhle těžkých závodech projevit musí, bojovala např. v bodovačce ve finále B o bod, což se jí jen těsně nepovedlo.

V juniorech B jsme měli Aleše Ceplechu a Tomáše Brabence. Aleš všechny kolem překvapil velmi dobrým časem na 300 m – 26,906 s, což mu vyneslo umístění v polovině závodního pole. To u nás na sprinty nebývalo moc časté. Své sprintérské kvality potvrdil i dobrým časem na 1000 m. (Ostatně oba junioři B si tu zlepšili své osobní rekordy na 1000 m o 5 vteřin).

Naproti tomu Tomášovi se velmi podařila dlouhá trať – bodovačka na 3000 m, kde se díky svému bojovnému výkonu v rozjížďce dostal až do finále A. Tam se bohužel připletl do pádu a museli ho ošetřovat v místní nemocnici a nemohl tak nastoupit do závěrečného finále A na vyřazovačku. I přesto se tu celkově stal našim nejlépe umístěným juniorem B. Je dobře, že tu nyní máme vyrovnanou dvojici závodníků.

Kategorie kadetů a kadetek

Z našich kadetů tu závodil jen Jenda Hemer. Byly na něm už vidět zkušenosti s jiných těžkých závodů, které absolvoval, a tak ani netrpěl počáteční velkou nervozitou, jak dosud u něj bylo zvykem. Hned na startu 300m časovky si zajel velmi slušný osobní rekord – 28,387 s (o více než 1,5 vteřiny), a to ho „vyvezlo“ až na 25. místo ve Sprint cupu. I v dalších závodech si vedl dobře, nás zaujal jeho aktivní, už nebojácný výkon se snahou být na špici balíku.

Mezi kadetkami jsme měli silné trio závodnic Tereza , Andrea a Madla. Nejlépe se tentokrát vedlo Andree, která, ač poprvé na takových velkých závodech, bojovala velmi neohroženě, nezalekla se o rok starších a leckdy o hlavu větších soupeřek a zaujala tu svým výkonem nejen nás, ale i další výpravy. její výkon je možné shlédnout na videu např. v závodě na 1000 m, kam se dostala v poli 76 závodnic do finále! I v něm si počínala velmi dobře – prokázala cit pro vývoj závodu, když bylo potřeba, tak se schovala v balíku (její řazení do balíku je obzvlášť hezká podívaná), když jí hrozilo, že se ocitne vzadu, v pravou chvíli vyrazila dopředu. Její výkon v G-G zasluhuje absolutorium – samozřejmost, s jakou se pohybovala ve všech závodech ve velmi početném poli závodnic, není vůbec běžná. Celkově tu Andrea vybojoval krásné 5. místo, první z kadetek ročníku 2000.

Madla – také mladší v kategorii kadetek, se pomalu vrací do své dřívější závodnické formy. Ač ona sama nebyla se sebou úplně spokojená, tak není důvod – její stejně stará – velmi dobrá spoluzávodnice Sarah Zwick z Gery skončila jen těsně před ní. Madla ukázala bojovného ducha především v bodovačce, kde si došla pro bod, což se na takovýchhle závodech velmi cení. Bohužel ani to jí nestačilo na finále A, a tak nejela závěrečnou vyřazovačku, kde byly všechny B finále pro časový skluz vypuštěny.

Tereza sice nezajela takový výsledek jako minulý týden na 3drahách, ale v tom rozhodně nebyla sama. Ani taková jména, jako seniorky Sabine Berg a Katarina Rumpus, nebo v kategorii kadetek Chloé Moulis – nedokázaly své výborné výkony z minulého týdne ihned obhájit. Není vůbec lehké být každý víkend na bedně. Přesto Tereza rozhodně nevypadla ze své role kvalitní závodnice – její čas na 300 m – 29,502 jí vynesl výborné 9. místo ve Sprint cupu. Terku a Andreu si můžeme prohlédnout ve finále A vyřazovacího závodu na 5 km

Kategorie žáků a žákyň

I tady jsme měli silné zastoupení – v podstatě se tu sešel celý výběr KSBM Czech CadoMotus Junior týmu, kde jsou také právě i závodníci z kategorie žáků a žákyň. O 12letých klukách – Prokopovi, Tomášovi a Kubovi jsme už psali výše, tak jen pár slov k jejich výkonům jako celku. Na Tomášovi je vidět jeho velká vyježděnost a zkušenosti z podobných, silně obsazených závodů. V každém závodě si počíná velmi zkušeně, hlídá si svou pozici, zbytečně nemrhá silami, využije svou výbornou bruslařskou techniku.

Prokop měl možná z balíku zbytečný ostych – jakoby neměl odvahu jít k Tomášovi na čelo závodu. Dohnal to však vždy závěrem, kdy do finiše dal pak vše. O Kubově smůle už jsme psali, jeho výkon tím pádem byl samozřejmě poznamenán, ale jeho snaha o spolupráci s Tomášem a Prokopem byla viditelná – vždy se snažil jet za jedním z nich. To, že to není vůbec snadné se na dané místo dostat, je každému jasné. Ale snaha o to se pokusit je na Kubovi vidět. Do budoucna tu máme výbornou trojici stejně starých závodníků.

O rok starší Honza Přibík jezdil v G-G velmi dobře. Také už zužitkoval zkušenosti ze dvou letošních těžkých závodů v Geisingenu a na třech drahách a na jeho výkonu to bylo hodně znát. Získal sebedůvěru, nebál se jít táhnout balík, zařazoval se do balíku zcela samozřejmě, snad jen závěrečný finiš ne vždy načasoval úplně nejideálněji. Ale i to je o zkušenostech a poznání vlastních možností.

Stejně stará Kačka Mesteková zajela krásně rozjížďku na 3000 m. Ve finále pak byla možná zaskočena náročností dvou dlouhých tratí v jeden den a možná se i lekla velkého počtu závodnic na startu. V neděli, v závodě na 1500 m už pak ukázala, že do první desítky v mezinárodní konkurenci patří (a to i přesto, že právě v téhle kategorii mají velmi silnou sestavu děvčat Italové – celkem 6 jich skončilo mezi prvními 11). Kačka tak vybojovala 15. místo celkově.

Mezi 11 letými děvčaty bojvala druhá Kačka – Kainová. tak si také vedla lépe až v druhém závodě (1000 m), kde si začala věřit, že i po nemoci je schopná dobře závodit, a tímhle výsledkem si zajistila celkovou 4. příčku.

Stejně starý Miky Brzoň mezi chlapci ukázal, že se jen tak někoho nezalekne. Tomu se naopak povedl delší závod (na 2000 m), kde dojel na 3. pozici. V závodě na 1000 m si zřejmě nevypočítal správně síly do cílového finiše, ale to je v tomto věku naprosto pochopitelné. Miky jezdil pěkně a zaslouženě si odváží z G-G 4. místo.

Na závodech náš nejmladší – Lukáš Přibík – zajel hezky – i když konkurence v jeho kategorii nebyla velká (závod s větší účastí pak zažil na dlouhé trati, kdy byli spojení s 11letými kluky). V prvním – odděleném závodě na 1000 m jel celou dobu na první pozici – nakonec ho ve sprintu dva závodníci předjeli. I když po taktické stránce to nebylo úplně nejšťastnější řešení – my trenéři jsme raději,když v mladších kategoriích děti poznávají, co všechno vlastně umí a začínají si věřit, že jet se dá i zepředu a ne jen „se tak vzadu držet balíku“.