O Evropském poháru se píše víc na stránkách Světa koleček, na našich stránkách se věnujme úspěchům našich oddílových závodníků.
Máme za sebou pět z devíti závodů EC. Byli jsme na všech závodech po celé Evropě (Francie, 2x Německo, Holandsko, Belgie) a ještě nás čekají 3-4 závody.
Prozatímní vystoupení našich závodníků lze označit za úspěšné až velmi dobré. Zatím nejlépe si vede Andrea Lokvencová v kategorii kadetek, která je nyní na 3. místě na dlouhých tratích. Zlepšila se výrazně i na sprintech, kde nyní figuruje na 8. místě celkového pořadí. Závod od závodu se zlepšuje a je schopna vyrovnat se (a leckteré i předčit) nejlepším evropským závodnicím.
V kategorii kadetek ale máme i další velmi dobré výsledky. Kačce Mestekové se podařily závody v Gross-Gerau, díky nimž si vyjela reprezentační místo v nominaci na Cadet Challenge v Geře. Madle se dařilo v jednotlivých závodech např. v Heerde, kde skončila 7. v bodovacím závodě, celkově její výkon je mnohem lepší, než v loňském roce.
Kadeti
V kadetech si vede nejlépe zatím Honza Přibík. Ač mladší v kategorii, je na celkovém 17. místě jak na dlouhých, tak i na krátkých tratích. Na Honzovi je vidět, že potřebuje jezdit na závody, kde si soupeře vyzkouší, vyzkouší i své možnosti a poté zaútočí na vysoké cíle. To předvedl např. v Mechelenu v závodě eliminačním, kde dojel za velmi silnými soupeři na 6. místě. Přestože je více sprintérským typem závodníka, přestává se obávat i delších tratí.
Velkým překvapením letoška je Lukáš Brabenec. Po rozpačitém závodním začátku v sobě našel sílu, fyzičku a hlavně chuť do závodění a na jeho výkonech je to velmi znát. I díky tomu se také dostal do reprezentačního výběru na Cadet Challenge. V celkovém pořadí EC je jen těsně za Honzou.
V kadetech jsme v závodech EC ještě viděli i Dominika Brzoně, který nemá zatím tolik závodních zkušeností, což je v této kategorii již trochu hendicap. Přesto se ukazuje, že pokud si bude věřit, je schopný zajet výborný výsledek. Není kam spěchat, Dominikův čas ještě přijde (pokud bude chtít).
Junioři a Juniorky B
Na svou sprintérskou vysokou laťku navazuje i letos Terka Bohumská. Ač mohla být zatím jen na dvou závodech EC, dokázala i tam „urvat“ celkové 16. místo v EC. Zajela výborné závody v Mechelenu (skončila 4. na 500 m), a to i přesto, že je letos v kategorii také mladší. Jula Stodolová se trochu trápí dlouhodobější rekonvalescencí po nemoci. Vzhledem k tomu, že její doménou jsou dlouhé tratě, je jasné, že právě tady se fyzické síly nabírají znovu až postupně.
V Juniorech B máme početnou sestavu 4 závodníků. Nejlépe z nich si vede zatím Jenda Hemer, který byl na 4 závodech EC a je celkově kolem 40. místa. Zatím nemá tu formu, jakou by si přál, ale je to stejně jako u July, dáno dlouhotrvající rekonvalescencí po nemoci. Vůbec se ukazuje, jak důležité je nemoci nepřecházet a plně je doléčit (např. Andrea vše poctivě doléčila a do formy se dostala podle plánu včas).
Matyáš Votruba velmi mile překvapil v Geisingenu na krátkých tratích. Jeho čas na 500 m – kolem 43,5 s patří do lepší evropské úrovni. Oba kluci jsou letos také mladší v kategoriích, takže si vedou dobře.
Kryštof Pravda s Tadeášem Sochrem zatím neukázali, na co by mohli mít. U obou je jiná výchozí situace. Kryštof nemá tolik odtrénováno, tudíž není možné očekávat zatím lepší výsledky. I tak je vidět, že se pomalu zlepšuje, doufáme, že s každým dalším závodem bude výsledek lepší.
Tadeáš zatím neprodal to, co už umí. Ale rozhodně není možné nad ním lámat hůl. Až si uvědomí, jakou má sílu v tréninku a prodá to v závodě, budeme se ještě divit. Jde jen o vyzávodění se. V jeho případě se prostě ukazuje, že má manko právě v počtu odjetých závodů v konkurenci v minulých letech. Nedá se to dohnat za půl roku, ale když vydrží a bude jezdit na závody, bude se to jen zlepšovat.
Junioři A
Dělají nám radost. Jára Klícha získal dostatek sebevědomí na závodění s nejsilnějšími juniory Evropy. Je celkově na 18. místě na dlouhých tratích, a to je už ukázka velmi dobré bruslařské úrovně. V jeho kategorii závodili na většině EC silní Jihoameričani (v pořadí před ním jsou 4), přesto dokázal v každém ze tří závodů bodovat. V této kategorii jsou letos ve velmi dobré kondici především francouzští junioři, kteří představují již světovou extratřídu. To, že se s nimi může Jára poměřovat, je velmi dobré.
Radost může mít s dosavadním průběhem EC i Šimon Pravda. V jednotlivých závodech se mu dařilo velmi dobře, srovnatelně s Járou, jen ještě nemá výkonnost úplně vyrovnanou. Ale to je jen otázka času.
Tomáš Brabenec měl letos podobnou smůlu jako již zmínění závodníci výše – Jula, Jenda, Terka – byl delší dobu nemocný, a to se podepsalo na jeho výkonu. Nedá se nic dělat, i to život přináší (ale zase odnáší). Je dobré, že nyní je již v plném tréninku a pomalu se vrací do formy.
Senioři
Matěj Pravda zajel dobré výsledky, v podstatě takové, jaké jsme od něj očekávali. Spokojený může být s postupy i časy na 500m tratích, kde se mu zatím letos vede nejlépe.
Matěj Krupka měl vydařený začátek EC, velmi se mu povedl (zatím jako dosud nejlépe) závod v Gross-Gerau. Tam jezdil sebevědomě, velmi dobré výsledky měl i na kratších tratích, které nejsou jeho doménou. Pak se zdá, že na něho dolehla únava ze životních změn (nastoupil do práce v zahraničí) a zároveň i náročnost cestování na vzdálené závody. Skloubit práci s vrcholovým sportem stojí nějaký čas a není možné to uspěchat.
Tolik shrnutí našich výsledků v závodech EC. Je potřeba ještě zmínit výborné výsledky našich mladších závodníků, kteří se účastnili některých ze závodů EC. Výraznou postavou v žácích A v evropském měřítku se stává Tomáš Bohumský.
Jeho 2. místo na 3 drahách ve Francii v konkurenci 45 závodníků bylo pro nás zážitkem. Prakticky na všech silně obsazených závodech si vedl velmi dobře (Geisingen 4. místo, Gross-Gerau 2. místo), s přehledem a toto své úsilí korunoval celkovým vítězstvím na závodech v Belgii. Jeho příklad – jak tomu u kluků bývá – opět povzbudil a vyhecoval Prokopa Stodolu, který se zlepšuje závod od závodu. I u kluků je sice vidět větší vyzávoděnost Tomáše, ale Prokop se učí rychle, takže tu máme v evropském měřítku velmi silnou dvojku, kterou nám leckdo závidí.
Příklad táhne a nejlépe je to vidět na výkonech Kuby Holubce. Zatímco vloni ještě svým kamarádům nestačil vůbec, letos se jim přibližuje už i v silně obsazených závodech. Podobně jako Tadeáš má trochu manko v počtu odjetých závodů, tedy ve sbírání závodnických zkušeností. Nedá se to nijak popohnat ani zlomit, je jen potřeba na tom pracovat.
Další výraznou postavou našeho týmu je Lukáš Přibík, který také absolvoval již 4 závody EC, kde se potkal v žácích B s nejsilnější konkurencí. Lukáš má zdá se zatím nervy velmi silné a dokáže to zužitkovat i v závodech, kde se mu třeba něco nevede (např. po pádu na začátku závodu dokáže okamžitě zareagovat a neztrácí víru v dobrý výsledek, což se ukázalo v Mechelenu jako rozhodující). Jeho psychická síla mu velmi pomáhá a je krásné sledovat jeho závodění. Za vše hovoří jeho výsledky: 3 dráhy Francie – 2. místo, Geisingen – 1. místo, Gross-Gerau 1. místo a Mechelen 2. místo.
V závodech EC jsme měli možnost vidět ještě Kačku Kainovou (žákyně A), která vybojovala v Gross-Gerau 3. místo. Občas se sice zdá, že jako mladší v kategorii má letos trochu respekt ze soupeřek. Jak ale ukázala na bodovačce na 3000 m v Belgii, je respekt naprosto zbytečný. Suverénně si dojela pro 4 body, které jí v tomto závodě vynesly krásné 2. místo. Je jasné, že v Kačce dříme velký talent a je jen potřeba počkat, až se vyklube. Pokud jí v tom pomůže i druhá naše naděje v téže kategorii – Jana Bohumská, která letos dosahuje krásných výsledků na krátkých tratích a přestává se obávat tratí delších, může nám tu vyrůstat podobná dvojice, jako u kluků.
Ve stejné věkové kategorii tu pak máme mezi kluky Mikyho Brzoně, který si vede v závodech podobně suverénně, jako Lukáš Přibík. V závodech EC jsme ho viděli zatím jen jednou (Gross-Gerau), ale jeho 1. místo bylo poměrně přesvědčivé.
Snad jsem ve výčtu na nikoho nezapomněla, našim mladším závodníkům věnujeme další článek.
A ještě pár nezávodních momentek, aneb na závodech máme i jinou zábavu.
